Celý prapodivný týden ukončil páteční den. Byl ponurý a smutný, avšak s jednotným národem (klišé, ale já se tomu nemůžu ubránit). Státní hymna a jednadvacet salv. Potlesk a tiché cinkání klíči. A pak ticho. Ticho.
V předvečer Štědrého dne je to smutné za námi.
V předvečer Štědrého dne už není kam spěchat.
V předvečer Štědrého dne je čas na rozjímání.
V předvečer Štědrého dne...
Je zvláštní, že ač mám touhu psát sem a podělit se tak o svoje myšlenky, občas se mi stane, že jsou ty mé světoborné myšlenky prostě nevyjadřitelné. Ztratím nit. Dojdou slova. Anebo slova jen nestačí. Tak dnes už nebudu psát. Je o čem. Ale není čím. Tak se tu potkáme příště. Pro dnešek - v předvečer Štědrého dne - vám přeji jen to nejlepší. Tak ahój, vaše a naše Čudla.
P.S. U toho rozjímání si broukám koledy, a tak se o jednu podělím, tedy staroanglická God rest ye merry Gentlemen pro vás.
Žádné komentáře:
Okomentovat