Už jste někdy byli na pravé nefalšované vesnické tancovačce? Já včera, panečku. A na jaké! Na Vlkošské. Na Šibřinkách :)
Šibřinky jsou tradiční "karnevalovou" zábavou, která je vždy pořádána místním sokolským oddílem (nebo je to župa? Nejsem zdatný Sokolík, omlouvám se). Záplava krepových papírů, rej výborně připravených masek - Willyho Foga, lyžařů ROH, sultánova harému, pobřežní hlídky, Skotů (nebo Skotek) s dudama, aj. - nažehlené ubrusy, co si jen těžko mohly udržet svou bělost, pach vylitého piva a vypitého rumu, lidi naložení ve vlastní šťávě, moře "zaručeněvýherních" lístků do tomboly, za klávesami strejda s knírkem, toliko vážných i vážených (na kila) rad do života a na závěr v rytmu diska z dálky z blízka..
Výborná akce, na které se život žije, každý pije a tak to má být a je, oujé!
Čudla
P.S: Následky z této akce jsou naštěstí netrvalého původu, zbrchla sem se do oběda, Marťovi to trvalo krapet dýl.. :-D
Ukazuje kus z života Jany Henychové - ženské, která se u nás živý mushingem (závody psích spřežení). Podívejte se, jak se i v 21. století dá žít život hezky po svém, kdy vaše práce a záliba v jedno se spojí :)
Aby ne, není sníh. Nic z nebe "nechlópe". A když "nachlópe", tak to hned roztaje. Uá! Snížku, jestli mě slyšíš, anebo ty staříku, co sedíš nahoře na obláčku, ještě máš čas! Ještě je tu únor! Ještě můžeš upustit pár vloček, neb běžky stojí v koutě a prach si na nich smlsá!
Nezbude než se řídit radou strejdy Mohameda a vydat se k hoře! Mrkejte na http://www.ski-bile-karpaty.cz/ , PROVOZ ZAHÁJEN ;) Zítra všichni povinně, večer třeba po víně :)
Nejsem neklidná, ba naopak. Týden bez jediného řádku zde!!! Krušný to lednový život studentův, omluvou budiž mi dnešní zkušební úspěch! Zítra se polepším, napíšu, už teď mě prsty na klávesnici svrbí.
Úspěch si zaslouží odměnu. Dnešním kouskem z filmového koláče je tedy
Neklid (2011).
"Někdy se najdete, i když se vlastně vůbec nehledáte. Nebo se potkáte. A jste. Z jednoho dva. A pak je tu život. A smrt. Hluboká myšlenka, prostibolo duše, kouzelná hudba a film, co neupadá v zapomnění."
"Vyprávěj mi o ptácích. O těch, co každé ráno zpívají. Proč to jen dělají? - Zpívají radostí, že se dožili nového dne. - I já zpívám každé ráno.." Být jiný neznamená být špatný.
Maďarské jméno, slovenská krev - to je Szidi Tobias
Dlouho tomu je, co tuto umělkyni znám, avšak jen jako pojem, jako jméno, které jsem řadila k jediné písni - hapkohoráčkovské Na hotelu v Olomouci.
Dnes v podvečer jsem si od Szidi stáhla první (již starší) cd Pod obojím (2008). A nelituju. Ještě nemám doposloucháno a už o ní píšu. Musím. Je geniální!
Krásné kytarové, harmonikové, houslové a jiné melodie doplňují nádherné, přímo lyrickou jehlou ušité texty. I nebásníkovo srdce musí zaplesat nad krásou slov, které odhalují příběhy života.
Dovolím si citovat slova z oficiálního webu Szidi: "V pořadí třetí album Szidi Tobias je albem v pravém slova smyslu. Dá se v něm totiž přehrabovat jako ve škatulce se zapomenutými fotografiemi či nesmyslnými drobnostmi, které na první pohled nemají pro nikoho cizího cenu. Ten, kdo se však pozorně zaposlouchá, objeví příběhy plné barev ze všedních i zázračných dnů, momentky přátel i náhodných kolemjdoucích, vzpomínky rozdrobené mezi prsty."
Nevím, co víc k Szidi říct. A tak si ji třeba poslechněte, třeba si ten poslech užijte, třeba si ji taky oblíbíte, třeba..
Szidi Tobias - Sama
Noc ľahla túžobne na Karpaty,
prikryla veciam mená.
Spustila zvodne na Zem šaty,
skĺzli jej po ramenách.
Až pod nos pritiahla perinu snehu,
nad fodru pokukuje,
milenka, čo čaká nehu,
ale do spálne nikto
nevstupuje.
V tme sa čas vlní jak z komínov dym,
jak vlasy po vankúši.
Príď, drahý, kde si mi, Kolym, či Krym?
Tak veľmi po tebe túžim.
Pritúľ ma, objímaj ramenami,
samej tak smutno mi je,
žena, čo čaká nehu,
ale do spálne nikto
nevstupuje.
Túžba má viečka ľahšie než tma
a tŕne divých ruží.
Sny, o ktorých sa nedozvedia
nikdy tí praví muži.
Tak vstaň z toho gauča a pomiluj ma!
Samej tak smutno mi je.
Som Noc, tvoj Sen,
som Žena, som tá,
čo ťa potrebuje.
Dnes ráno mi Marťa připravil překvapení v podobě snídaně do postele. A víte proč? Jen tak. Že mě má rád. :-)
Rohlík alá toust se salámem a zeleninou, multivitamínový džus a káva dle mého gusta (lžička kafe a mléko k tomu) a to vše na originálním podnose přímo do pelechu. Dobrou chuť ;)
P.S. Toho jak blbě vypadám si nevšímejte, na šmínkování nebyl čas ;)
Tohle je dům postavený z kamene,
dřevěné podlahy, stěny a parapety,
stoly a židle - nesou všechen prach.
Tohle je místo, kde se necítím sám,
tohle je místo, kde se cítím doma.
Postavil jsem dům,
pro vás, pro mě.
Dokud nezmizel,
od vás, ode mě.
Je čas odejít a proměnit se v prach...
Počasí venku nestojí za moc, zkouškové je v plném proudu a na sociálních sítích pošel pes. Prostě ideální podnebí pro lenošení u filmu.
500 dní se Summer, to je biják pro tento týden. Nenechte se odradit žánrem "romantická komedie", neboť tento film, ač je v zásadě romantický i komediální, je vlastně úplně jiný.
Neotřelá romantická komedie o ženě, která nevěří v pravou lásku a muži, který se do ní bezhlavě zamiluje. 81 % na ČSFD zaručuje jisté kvality ;)
O ději vám vyprávět nebudu, přece jenom ve vás musím vyvolat zvědavost :)
Čas plyne jako voda a člověk se ani nenaděje a je tu nový rok. Rok 2012. Nebudu se sentimentálně ohlížet za rokem loňským, byl jaký byl a takový i zůstane. Celá naše redakce (rozuměj Kačka a alterego Čudla) vzhlíží vstříc novým zítřkům. Dál vás (snad) budeme bavit články o tématech vážných i nevážných, zahrnovat vás novými knižními, filmovými a hudebními tipy a sdělovat vám naše radosti a starosti všedního dne. Tak ať se vám s náma líbí. Čágo.
