Szidi Tobias

Maďarské jméno, slovenská krev - to je Szidi Tobias


Dlouho tomu je, co tuto umělkyni znám, avšak jen jako pojem, jako jméno, které jsem řadila k jediné písni - hapkohoráčkovské Na hotelu v Olomouci.
Dnes v podvečer jsem si od Szidi stáhla první (již starší) cd Pod obojím (2008). A nelituju. Ještě nemám doposloucháno a už o ní píšu. Musím. Je geniální!

Krásné kytarové, harmonikové, houslové a jiné melodie doplňují nádherné, přímo lyrickou jehlou ušité texty. I nebásníkovo srdce musí zaplesat nad krásou slov, které odhalují příběhy života.

Dovolím si citovat slova z oficiálního webu Szidi: "V pořadí třetí album Szidi Tobias je albem v pravém slova smyslu. Dá se v něm totiž přehrabovat jako ve škatulce se zapomenutými fotografiemi či nesmyslnými drobnostmi, které na první pohled nemají pro nikoho cizího cenu. Ten, kdo se však pozorně zaposlouchá, objeví příběhy plné barev ze všedních i zázračných dnů, momentky přátel i náhodných kolemjdoucích, vzpomínky rozdrobené mezi prsty."

Nevím, co víc k Szidi říct. A tak si ji třeba poslechněte, třeba si ten poslech užijte, třeba si ji taky oblíbíte, třeba..


Szidi Tobias - Sama

Noc ľahla túžobne na Karpaty,
prikryla veciam mená.
Spustila zvodne na Zem šaty,
skĺzli jej po ramenách.
Až pod nos pritiahla perinu snehu,
nad fodru pokukuje,
milenka, čo čaká nehu,
ale do spálne nikto
nevstupuje.

V tme sa čas vlní jak z komínov dym,
jak vlasy po vankúši.
Príď, drahý, kde si mi, Kolym, či Krym?
Tak veľmi po tebe túžim.
Pritúľ ma, objímaj ramenami,
samej tak smutno mi je,
žena, čo čaká nehu,
ale do spálne nikto
nevstupuje.

Túžba má viečka ľahšie než tma
a tŕne divých ruží.
Sny, o ktorých sa nedozvedia
nikdy tí praví muži.
Tak vstaň z toho gauča a pomiluj ma!
Samej tak smutno mi je.
Som Noc, tvoj Sen,
som Žena, som tá,
čo ťa potrebuje.

více o Szidi Tobias na: http://www.studiodva.cz/sziditobias/

Ať se líbí, Čudla.

PS: Jdu si stáhnout další alba.Tuším, že mě nezklamou. Všem, kterým se zdám být sentimentální či jinak divná se omlouvám.